V Krakonošově revíru

Publikováno 6.9.2013 v 11:42

Termín: 16. – 18. srpna 2013
Místo: Krkonoše

« Zpět do kroniky

Tentokrát se po Krakonošově revíru neprocházel ani Trautenberk ani Anče s Kubou a hajnym. O tomto srpnovém víkendu sem zavítali roztočtí skauti.

V pátek večer jsme přijeli do Špindlerova Mlýna a bylo nám jasné, že už moc daleko nedojdeme. Nakonec jsme přece jen pěkný kus cesty ušli a dokonce nám ani nevadilo, že je tma, ale to pravé putování na nás teprve čekalo. V sobotu jsme vyrazili podél Labe a kolem jeho četných vodopádů došli na Labskou boudu. Architektonický skvost to zrovna není, ale výhled do kraje stál za to. U pramene Labe bylo lidí jak na Václaváku, takže zdržovat se tu nemělo cenu. Odtud jsme se tedy brzy vydali k hřebeni, který je zároveň státní hranicí mezi Českou republikou a Polskem. Hřebenová cesta vedla střídavě oběma státy. Když jsme se blížili ke kopci zvanému Malý Šišák, pomalu se začalo stmívat.

Nedělní cíl byl jasný. Vrchol Sněžky nás z dálky provokoval už od sobotního rána. Jeho co možná nejrychlejší dobytí bylo tedy otázkou cti. Bleskový výstup na nejvyšší vrchol naší vlasti byl pěkným zážitkem, bohužel ne každému udělal dobře. Fakt, že na Sněžku v současné době nelze vyjet lanovkou, se na návštěvnosti moc nepodepsal a při pohledu z ptačí perspektivy hora musela připomínat spíš mraveniště.

Nebyl čas na prostoje. Letmo jsme pohlédli do dáli a vydali se dolů. Přes Luční boudu jsme se vrátili do Špindlerova Mlýna, vykoupali se v Labi a vyrazili k domovu. Výlet se povedl, počasí nám přálo, ale 41 kilometrů v nohách udělalo své. Cestou do Roztok jsme spali jako mimina.