Sächsische Schweiz podruhé

Publikováno 1.10.2012 v 23:14

Německá strana národního parku Českosaské Švýcarsko má co nabídnout i vyznavačům „obyčejné“ turistiky bez lezeckého vybavení.

V poslední zářijovou neděli se do tohoto kraje vydali dva roztočtí (old)skauti ve spolupráci s roversko-oldskautským oddílem Chacha z nedalekých Kralup nad Vltavou. Původně byla výprava naplánovaná do Českého středohoří, cestou ovšem z řad kralupských padl nápad: „Když je dnes tak hezky, co kdybychom jeli dál na sever, do Německa“. Nikdo neprotestoval, a přestože jsme s sebou neměli jediné euro, bylo rozhodnuto, a plán výpravy během několika dalších kilometrů operativně změněn.

Jako cíl byla vybrána vesnička Cunnersdorf. Cestou k ní nás však překvapily tři nezávislé uzavírky německých silnic. Záložní cíl Königstein byl z našeho směru taktéž nedosažitelný a po této neplánované autoturistické vsuvce a seznámení s německým motoristickým značením nás cesta dovedla až do městečka Rosenthal.

Vrcholem výpravy byla nejvyšší hora na německé straně Labských Pískovců – Großer Zschirnstein (562 m. n. m.), ze které se nám naskytl dech beroucí rozhled na krásné lesy národního parku, kaňon podél toku Labe a krásné vrcholy hor na české i německé straně. Cestou kromě známého Hallo zazněly z řad ostatních turistů i další pozdravy – ojediněle Grüß Gott (Pozdrav Pánbůh) a častěji Gutten Tag (Dobrý den), občas vtipně zkomolený a znějící jako „kdák“.

Turistické značení je v Německu odlišné od toho českého. Přehledné české tabulky se následujícími třemi zastávkami jsou nahrazeny jednoduchou šipkou s pouze jednou či dvěma nejbližšími zastávkami a údaje o vzdálenosti (kilometrické či časové) často chybějí. Frekvence značení je rovněž výrazně menší než v Čechách a není tak těžké ze správné cesty odbočit. Na GPS se v hustých lesích nedá spolehnout a dobrá mapa je tedy základem. Cestou to pravděpodobně pocítili i dva němečtí cyklisté, kterým jsme vzájemnou čechoněmčinou na mapě ukázali cestu na Sněžník a pak je ještě dvakrát potkali v úplně jiném směru. Motoristické značení na saském venkově je podobně nepřehledné jako to turistické, jak jsme se přesvědčili při hledání objízdných tras uzavřených silnic.

Po návratu k autu za svitu měsíce a ušlých třiceti kilometrech nás cestou domů překvapil už jen semafor ukončující kousek německé dálniční spojky u města Pirna, minimální provoz na českých silnicích, a před Roztokami pak pán v tmavém oblečení, jdoucí po špatné straně silnice, kterého jsme spatřili až na poslední chvíli při míjení protijedoucího auta.

Děkujeme kralupskému oddílu Chacha za pozvání na výpravu a za vlídné přijetí „hostujících“ skautů a těšíme se na další mezistřediskovou spolupráci.

Trasa výpravy na mapě zde.

Pemprs a Plyšák