Historie

Výběr z digitalizovaných starých i novějších kronik najdete v hlavní nabídce pod jednotlivými záložkami.

Historie roztockých skautů, vlčat a roverů

První skautské krůčky

Skautské hlídky začaly v Roztokách vznikat již před druhou světovou válkou. Myšlenka skautingu k nám přišla z pražského Suchdola a rychle se šířila, až vznikly dva nejdříve na sobě nezávislé chlapecké oddíly. Jejich činnost však byla přerušena válkou. Po jejím skončení se oba oddíly opět pustily do práce se svými družinami Racků, Srnců, Lišek, Jestřábů, Vyder, Vlků a Veverek (později Tygrů). V roce 1948 se vůdcem 2. oddílu stal Miroslav Hypš – Siki. Vlčata vedl Jiří Bayer – Bye-Gan. V březnu 1949 se v roztocké sokolovně konal II. ročník junáckého plesu. Činnosti roztockých skautů pak definitivně učinili přítrž komunisté.

Pražské jaro a období rozkvětu

Skauting v našem městě znovu ožil v době pražského jara. Stavba nové skautské osady se dvěma sruby pojmenovanými Rudolf a Kokořín podle poválečných tábořišť roztockých oddílů byla ukázkou velké touhy navázat na skautskou tradici v Roztokách.

Chlapecký kmen měl dva oddíly. V prvním oddíle se scházely družiny Mustangů, Gepardů a Delfínů, druhý oddíl fungoval s družinami Lišek, Jestřábů a Vyder. Později vznikl také roverský kmen Tygrů. První oddíl vedl Stanislav Jungwirth a jako zástupci působili jeho bratr Jaroslav Jungwirth a Vladimír Boloňský. Vůdcem 2. oddílu byl Miroslav Hypš – Siki a jeho zástupcem Karel Dolejš – Kay. Smečku vlčat vedl Miroslav Růžička – Atom. V Roztokách se v té době scházeli skauti vodní, pozemní, dokonce i křesťanští, na tábory se jezdilo na Doubravník a do Adršpašsko-teplických skal. Najednou ale bylo všemu konec. O slovo se přihlásila normalizace.

Roztocký skauting se probouzí potřetí

V prosinci 1989 se v roztockém zámku sešli skauti a skautky několika generací, aby obnovili činnost střediska Lípa. Zde byl vůdcem střediska zvolen Karel Dolejš – Kay. V březnu následujícího roku začaly opět fungovat roztocké oddíly obou kmenů. Jejich první schůzka se konala ve čtvrtek 15. března 1990. Nedošlo ale k obnovení činnosti 1. oddílu skautů, protože většina činovníků chlapeckého kmene, která se tehdy sešla, pocházela z 2. oddílu. Proto byl obnoven právě 2. oddíl, jehož vedení převzal Martin Štifter a jeho zástupcem se stal Aleš Hůlka. Vlčata v té době vedli René Šefr, František Křeček, Jan Kamenár a Miroslav Visinger – Visky.

První oddíl byl obnoven pod vedením Luboše Hůlky v roce 1992 na táboře v České Bělé. Zástupcem Luboše Hůlky byl Petr Hosman – Diplomat. V tomto oddíle se scházely družiny Lišek a Jestřábů, ve druhém oddíle působili Ježci a Vydry. Část členů Ježků vytvořila novou družinu Tarbíků. Druhý oddíl nadále vedl Martin Štifter, jeho zástupcem byl René Šefr. Během roku 1996 došlo opět ke spojení obou oddílů v jeden, jehož vedení od Martina Štiftera převzal Petr Hosman – Diplomat. Zástupcem vůdce oddílu se stal Michal Kovařík – Mišoň. Luboš Hůlka se po sloučení oddílů chopil vedení vlčat, ze kterých vzešla skautská družina Mravenců. Na vedení smečky se podílela také Barbora Hůlková. V letech 1998 až 2001 měla smečka vlčat společné tábory s družinou Mravenců a 1. dívčím oddílem.

Na sever a na jih

Mezi lety 1995 a 1999 byly tábory oddílu skautů z části stálé a z části putovní, přičemž putování tehdy představovalo většinu táborové činnosti. O prázdninách roku 1998 skauti poprvé tábořili na severu Čech u Nové Olešky. O tři roky později vyměnili drsný sever za břeh řeky Malše v jižních Čechách. Družina Mravenců se zúčastnila dvou táborů oddílu skautů v letech 2002 a 2003. Mravenci jako skautská družina zanikli a jejich členové vytvořili roverskou skupinu Los Termitos. Od roku 2002 jezdí smečka vlčat na společné tábory opět s oddílem skautů. Ve vedení smečky se od té doby vystřídali Martin Štifter, Jana Sloupová, Lukáš Čermák – Fred, Jan Batelka – Digi, Eva Hosmanová – Efča, Jan Novák – Janek, Tomáš Novotný – Tom a Jan Šmídl – Honzaš.

Zástupcem vůdce oddílu skautů byl vedle Michala Kovaříka – Mišoně také František Ťápal – Fanýs, který měl od roku 2002 na starost celoroční oddílový program a táborové hry, při jejichž přípravě dlouhodobě spolupracoval s Michalem Řepíkem – Píkem. Funkci zástupce vůdce oddílu později zastával ještě Pavel Lukeš – Pampers a po něm Lukáš Hejduk – Azor, který v roce 2009 převzal s Jiřím Převorovským přípravu programu a táborových her. V únoru 2012 se v roztocké sokolovně konal skautský ples u příležitosti oslav 100 let českého skautingu. Nevědomky se nám tak podařilo navázat na později objevenou téměř sedmdesátiletou historii roztockých junáckých plesů. V září 2012 se vedle Lišek a Jestřábů začala scházet také obnovená družina Ježků. Na táboře v Přísečnu roku 2013 předal Petr Hosman – Diplomat vedení oddlílu skautů Lukášovi Hejdukovi – Azorovi a nadále působil jako jeho zástupce.

Na táboře v roce 2015 byla obnovena družina Vyder, která se od září téhož roku pustila do práce vedle Jestřábů, Ježků a Lišek. V říjnu 2015 čítal oddíl skautů 50 bratrů. Začátkem roku 2016 oficiálně vznikl samostatný roverský kmen. Jeho tři členové (Tomáš Treichel – Dřeppe, David Šulc – Calgon a Radek Čadský – Bažant) v létě téhož roku převzali vedení smečky vlčat.

Seznam tábořišť roztockých skautů

  • Strměchy u Pelhřimova (1. oddíl)
    1946
  • Kokořínsko – Lísková rokle (2. oddíl)
    GPS 50°26’30.635″N, 14°35’10.376″E
    1946
  • Doubravník (2. oddíl)
    nedaleko Tišnova na Moravě
    1947, 1948 (Jestřábi, Lišky, Vydry)
  • Petrova rokle (1. oddíl)
    GPS 50°36’8.042″N, 16°8’53.490″E
    1968
  • Křížový vrch (1. oddíl)
    GPS 50°37’13.747″N, 16°7’55.876″E
    1969
  • Dolní Kalná (1. oddíl)
    GPS 50°32’22.598″N, 15°37’33.713″E
    1970
  • Doubravník (2. oddíl)
    GPS 49°38’53.963″N, 15°51’12.225″E
    1968, 1969
  • Počepice (2. oddíl)
    GPS 49°35’55.085″N 14°23’50.636″E
    1970
  • Krčkovice
    GPS 50°31’12.235″N, 15°11’13.639″E
    1990 (Jestřábi, Ježci)
  • Počepice
    GPS 49°35’55.085″N 14°23’50.636″E
    1991 (Jestřábi, Ježci, Lišky, Vydry)
  • Česká Bělá
    GPS 49°37’43.186″N, 15°43’23.893″E
    1992: Poklad Jindřicha III. (Jestřábi, Ježci, Lišky, Vydry)
    1993: Vikingové (Jestřábi, Ježci, Lišky, Vydry)
    1994: Křováci (Jestřábi, Ježci, Lišky, Tarbíci)
    1995: Kovbojové, Expedice Tetrao urogallus (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    1996: Ztracený svět (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    1997: Egypt (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
  • Nová Oleška
    GPS 50°48’15.877″N, 14°18’52.965″E
    1998: Bynovec z Bynova a Arnoltic (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    1999: Inkové (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2000: Zlaté údolí (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
  • Přísečno
    GPS 48°45’44″N, 14°30’56″E
    2001: Expedice Sanajské hory (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2002: Koněspřežka (Jestřábi, Lišky, Mravenci, Tarbíci)
    2003: M*A*S*H (Jestřábi, Lišky, Mravenci, Tarbíci)
    2004: Cesta kolem světa (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2005: Slované (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2006: Trifidi (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2007: Českem časem (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2008: Římani (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2009: Odysseova cesta (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2010: Chicago (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2011: Křižáci (Jestřábi, Lišky, Tarbíci)
    2012: Tajuplný ostrov (Jestřábi, Lišky)
    2013: Mayové (Jestřábi, Ježci, Lišky)
    2014: Sibiř (Jestřábi, Ježci, Lišky)
    2015: Saigon (Jestřábi, Ježci, Lišky)
    2016: Mars (Jestřábi, Ježci, Lišky, Vydry)
    2017: Cesta samuraje (Jestřábi, Ježci, Lišky, Vydry)
    2018:

Historické fotografie a dokumenty