Historie

Pokud vás zajímá historie kluboven nebo tábořišť, vyberte požadovanou podstránku v hlavní nabídce.

Historie roztockých skautů, vlčat a roverů

První skautské krůčky

Myšlenka skautingu k nám přišla z pražského Suchdola a rychle se šířila. První junáckou hlídku v Roztokách založili v roce 1922 bratři Třešňákovi a rok nato tábořili u hradu Kokořín. Později vznikly dva nejdříve na sobě nezávislé chlapecké oddíly. O tom prvním víme, že fungoval od roku 1930 a v roce 1933 tábořil na polesí Rudolfi na Podbořansku. Činnost obou oddílů však přerušila válka. Po jejím skončení se opět pustily do práce se svými družinami Racků, Srnců, Lišek, Jestřábů, Vyder, Vlků a Veverek (později Tygrů). V roce 1948 se vůdcem 2. oddílu stal Miroslav Hypš – Siki. Vlčata vedl Jiří Bayer – Bye-Gan. V březnu 1949 se v roztocké sokolovně konal II. ročník junáckého plesu. Činnosti roztockých skautů pak na dlouhou dobu učinili přítrž komunisté.

Pražské jaro a období rozkvětu

Skauting v našem městě znovu ožil v době pražského jara. Stavba nové skautské základny se dvěma sruby pojmenovanými Rudolf a Kokořín podle historických tábořišť roztockých oddílů byla ukázkou velké touhy navázat na skautskou tradici v Roztokách.

Chlapecký kmen měl dva oddíly. V prvním oddíle se scházely družiny Mustangů, Gepardů a Delfínů, druhý oddíl fungoval s družinami Lišek, Jestřábů a Vyder. Později vznikl také roverský kmen Tygrů. První oddíl vedl Stanislav Jungwirth a jako zástupci působili jeho bratr Jaroslav Jungwirth a Vladimír Boloňský. Vůdcem 2. oddílu byl Miroslav Hypš – Siki a jeho zástupcem Karel Dolejš – Kay. Smečku vlčat vedl Miroslav Růžička – Atom. V Roztokách se v té době scházeli skauti vodní, pozemní, dokonce i křesťanští, na tábory se jezdilo na Doubravník a do Adršpašsko-teplických skal. Najednou ale bylo všemu konec. O slovo se přihlásila normalizace.

Roztocký skauting se probouzí potřetí

8. prosince 1989 se v roztockém zámku sešli skauti a skautky několika generací, aby obnovili činnost střediska Lípa. Zde byl vůdcem střediska zvolen Karel Dolejš – Kay. V březnu následujícího roku začaly opět fungovat roztocké oddíly obou kmenů. Jejich první schůzka se konala ve čtvrtek 15. března 1990. Nedošlo ale k obnovení činnosti 1. oddílu skautů, protože většina činovníků chlapeckého kmene, která se tehdy sešla, pocházela z 2. oddílu. Proto byl obnoven právě 2. oddíl, jehož vedení převzal Martin Štifter a jeho zástupcem se stal Aleš Hůlka. Vlčata v té době vedli René Šefr, František Křeček, Jan Kamenár a Miroslav Visinger – Visky.

První oddíl byl obnoven pod vedením Luboše Hůlky v roce 1992 na táboře v České Bělé. Zástupcem Luboše Hůlky byl Petr Hosman – Diplomat. V tomto oddíle se scházely družiny Lišek a Jestřábů, ve druhém oddíle působili Ježci a Vydry. Část členů Ježků vytvořila novou družinu Tarbíků. Druhý oddíl nadále vedl Martin Štifter, jeho zástupcem byl René Šefr. Během roku 1996 došlo opět ke spojení obou oddílů v jeden, jehož vedení od Martina Štiftera převzal Petr Hosman – Diplomat. Zástupcem vůdce oddílu se stal Michal Kovařík – Mišoň. Luboš Hůlka se po sloučení oddílů chopil vedení vlčat, ze kterých vzešla skautská družina Mravenců. Na vedení smečky se podílela také Barbora Hůlková. V letech 1998 až 2001 měla smečka vlčat společné tábory s družinou Mravenců a 1. dívčím oddílem.

Na sever a na jih

Mezi lety 1995 a 1999 byly tábory oddílu skautů z části stálé a z části putovní, přičemž putování tehdy představovalo většinu táborové činnosti. O prázdninách roku 1998 skauti poprvé tábořili na severu Čech u Nové Olešky. O tři roky později vyměnili drsný sever za břeh řeky Malše v jižních Čechách. Družina Mravenců se zúčastnila dvou táborů oddílu skautů v letech 2002 a 2003. Mravenci jako skautská družina zanikli a jejich členové vytvořili roverskou skupinu Los Termitos. Od roku 2002 jezdí smečka vlčat na společné tábory opět s oddílem skautů. Ve vedení smečky se od té doby vystřídali Martin Štifter, Jana Sloupová, Lukáš Čermák – Fred, Jan Batelka – Digi, Eva Hosmanová – Efča, Jan Novák – Janek, Tomáš Novotný – Tom a Jan Šmídl – Honzaš.

Zástupcem vůdce oddílu skautů byl vedle Michala Kovaříka – Mišoně také František Ťápal – Fanýs, který měl od roku 2002 na starost celoroční oddílový program a táborové hry, při jejichž přípravě dlouhodobě spolupracoval s Michalem Řepíkem – Píkem. Funkci zástupce vůdce oddílu později zastával ještě Pavel Lukeš – Pampers a po něm Lukáš Hejduk – Azor, který v roce 2009 převzal s Jiřím Převorovským přípravu programu a táborových her. V únoru 2012 se v roztocké sokolovně konal skautský ples u příležitosti oslav 100 let českého skautingu. Nevědomky se nám tak podařilo navázat na později objevenou téměř sedmdesátiletou historii roztockých junáckých plesů. V září 2012 se vedle Lišek a Jestřábů začala scházet také obnovená družina Ježků. Na táboře v Přísečnu roku 2013 předal Petr Hosman – Diplomat vedení oddlílu skautů Lukášovi Hejdukovi – Azorovi a nadále působil jako jeho zástupce.

Na táboře v roce 2015 byla obnovena družina Vyder, která se od září téhož roku pustila do práce vedle Jestřábů, Ježků a Lišek. V říjnu 2015 čítal oddíl skautů 50 bratrů. Začátkem roku 2016 oficiálně vznikl samostatný roverský kmen. Jeho tři členové (Tomáš Treichel – Dřeppe, David Šulc – Calgon a Radek Čadský – Bažant) v létě téhož roku převzali vedení smečky vlčat. V letech 2010 až 2015 a 2017 připravoval celotáborové hry Lukáš Hejduk – Azor. V roce 2016 se autorská trojice ve složení Tomáš Vítek – Klíšťák, Kryštof Ježek – Tříska a Michal Seidl – Citron ujala organizace Marsu, o dva roky později připravil Tomáš Vítek – Klíšťák hru s názvem Expedice Carreira. V roce 2019 se táborové hry Klondike chopil Kryštof Vágner – Kyf, který se téhož roku stal zástupcem vůdce oddílu skautů a od září převzal přípravu celoročního programu.

Historie kluboven »

Seznam tábořišť »

Prohlídka kronik »

Historické fotografie a dokumenty