Sobotní odpolední hra nás provedla po místech spojených s moderní historií Prahy. Dozvěděli jsme se, kde se ukrývali výsadkáři z operace Anthropoid, v jakých budovách své vězně mučily gestapo a StB, odkud řečnili komunističtí funkcionáři a poznali jsme známé i méně známé hrdiny, kteří měli odvahu se postavit totalitním režimům.
Přestože sobotní počasí nám příliš nepřálo, vyrazili jsme na běžky. Vrátili jsme se notně promočení, ale plní zážitků. V neděli občas i vykouklo slunce, takže pěší výlet na nedalekou rozhlednu se vydařil.
Fotky z přebáječné výpravy na sněžnicích do Jizerek. Kdo byl, vzpomíná, kdo nebyl, lituje.
Naše odpolední putování jsme zahájili v zámečku návštěvou výstavy věnované transportu smrti. Na březích Vltavy jsme měli možnost pozorovat kachny, kormorány a dokonce i divočáky. Cesta nás zavedla až za Maxmiliánku, kde jsme odlili psí stopu otisknutou v písku u potoka.
Zde si můžete prohlédnout fotografie z 8. skautského plesu. Pokud jste letos poctili náš ples svojí návštěvou, věříme, že se vám líbil, a budeme se na vaši účast těšit i napřesrok. Děkujeme všem našim laskavým sponzorům. Jsou to: Únětický pivovar, město Roztoky, ZŠ Roztoky, Penzion Spálený mlýn, Pekara, Warmpeace, Lanové centrum Proud, Dětský klub Pohádka, Dary přírody, Čerstvé maso, Maso Koubek, tanečníci Antonín Vyhňák a Jana Brandejsová, pan Holas a Autoservis Čermák. Digimu děkujeme za fotografie a všem skautkám a skautům za pomoc s přípravami.
Vánoční schůzka začala obvyklou vycházkou do lesa a zdobením stromku pro zvířátka. Následovala březová honička, při které se před babou zachráníte útěkem nebo držením na kmeni břízy. Ve srubu jsme ochutnávali cukroví, pouštěli svíčky ve skořápce, krájeli jablka a zpívali koledy. Nakonec Gogol jako nejmladší skaut se slibem rozdal dárky. Těm z nás, kteří si přinesli svíčku nebo lucernu, svítilo na cestu domů Betlémské světlo.
Vlčata Vánoce oslavila tradičním krájení jablíček a zpíváním koled. Zvířátka si jistě pochutnala na jídle, které jsme jim donesli a pověsili na stromeček. Vánoční atmosféru jsme posílili hrou a pak již nezbývalo nic jiného něž se rozloučit a popřát si všechno dobré do nového roku a krásné prožití svátků.
Po návštěvě modelového kolejiště na roztockém nádraží jsme se přesunuli do osady za vlčaty. Společně jsme si zahráli několik her – například Ježíškovu dárkovou štafetu, Cambridge vs. Oxford nebo Svíčku.
Na spaní v osadě jsme se letos sešli již podruhé. Tentokrát se ale jednalo o čtyřiadvacetihodinovou víkendovou akci, kterou ohraničila desátá hodina ranní sobotní a desátá hodina ranní nedělní. V průběhu dne jsme si zahráli spoustu her, navštívili roztocký les a našli vhodné tyče na vlčácké vlajky. V osadě jsme se setkali se skauty. Proběhlo krátké seznamování, na které navazovaly hry. Po odchodu skautů jsme si uvařili večeři, zazpívali pár písniček v doprovodu dvou kytar a hupli do spacáků.
Poslední listopadovou sobotu se na mrazivých pláních v okolí Řivnáče střetli v boji o Thórovo magické kladivo skauti vyzbrojení vlastnoručně vyrobenými meči.
Bitva dopadla nerozhodně, a všichni se tak podělili o Ódinův sladký poklad (ne, medovina to nebyla).
